Harcovník tekuté přítomnosti, sociolog polského původu žijící ve Velké Británii Zygmunt Bauman, se v další své do češtiny přeložené knihy zamýšlí nad tím, jak žít a jak žijeme.
Kdyby novinářské kachny uměly plavat, pak bychom jednu zvlášť vypasenou, neustále štěbetající Kafka, Kafka, Kafka, mohli pozorovat v Praze na Vltavě, píše v polemickém příspěvku spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová.
Romové byli po staletí v celé Evropě terčem ústrků. Nyní čelí diskriminaci v podobě, jakou jsme v Evropě od druhé světové války neviděli: skupinovému vyhošťování a vyhánění mužů, žen i dětí z několika evropských demokracií s odůvodněním, že ohrožují veřejný pořádek. Tak začíná svůj text finančník, miliardář a filantrop, George Soros.
Šanghajské Expo stálo dvakrát tolik co olympiáda v Pekingu. Ale vyplatí se to. Šanghaj se připravila na pozici finančního centra Asie a – jak má v plánu – také světa. Vytvořila si vynikající infrastrukturu a představila se jako nejvhodnější město pro investice v celé Číně. Tak to v následujícím textu vidí Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno.
Nová podoba státní maturity vyvolává u studentů obavy. Ty, kteří budou maturovat příští rok, už čeká zkouška dospělosti "ponovu". Čím se státní maturita liší od té stávající? A lze skutečně nastavit jeden standard jak pro studenty prestižních gymnázií, tak i průmyslovek?
Skupina tuzemských učenců, nazvaná Iniciativa pro vzdělávání a vědu, vydala prohlášení, v němž bije na poplach. Přinášíme je v plném znění.
"Konat dobro přináší dobrý pocit. Ostatně nedávná studie zjistila, že utrácet peníze za jiné přináší větší uspokojení než utrácet je za sebe. Nejde jen o krátkodobé potěšení: ti, kdo darují ostatním majetek a čas, jsou obvykle po celý život šťastnější než ti, kdo dárci nejsou," píše v následující úvaze americký psycholog Paul Bloom.
Říkalo se mu „ministr zahraničí akademie věd“. Právem. Česká věda nemá mnoho osobností toho formátu, jíž byl teoretický fyzik Jiří Niederle. Zemřel na konci minulého týdne. Vzpomíná na něho publicista Karel Pacner.
Mezinárodně je pražské jaro významný pojem, národně má problémy. Připomíná totiž kosmetickou operaci, která nedopadla dobře. Socialismus měl dostat "lidskou tvář", ale ukázal svou zvířecí. Historicky šlo o dvacet měsíců krize, která změnila evropské poměry. Tak začíná svoji úvahu spisovatel, překladatel a diplomat JIŘÍ GRUŠA.
Dohromady více než dvacet hodin záznamů mluveného slova tvoří dva CD komplety spojené s osobností prvního československého prezidenta. A první ze zmíněných titulů se nepřímo váže k dnešnímu dni - ten, kdo na něm o Masarykovi vypráví, by se dneska dožil pětaosmdesáti let.
Další stránka »
